Řekla jsi "miluji tě", ale myslela jsi tím "mám tě ráda"?
Řekla jsi "toužím po tobě", ale bylo to "chci tě"?
Řekla jsi "vášeň", ale byla to "touha"?
Řekla jsi "my", ale bylo to "my", nebo "já a ty"?
Opravdu vyslovuješ slova tak, jak mají znít? Opravdu říkáš to co si myslíš, nebo to co si mám myslet? Opravdu chceš to já, nebo to mám chtít?
Je těžké pochopit to co říkáš, a ještě těžší to co chceš. Jedno slovo vyslovené dvěma nemusí mít jeden význam. Vyřčená myšlenka dvěma není jednou myšlenkou, ale pouhým oparem tužeb. Slova kryjí skutečný význam úmyslu. Proto nemůžeme být stejní, i když stejné věci děláme, stejné věty vyslovujeme a stejně smýšlíme. Stále budeme "ty a já", i když toužíme být "my". My jsme jen pro ty, kteří chtějí.
Z archivu papírového zápisníčku
Žádné komentáře:
Okomentovat